PhDr. Petr Just, Ph.D.

Metropolitní univerzita Praha
Fakulta sociálních věd Univerzity Karlovy

Dnešní datum: 03. 12. 2020    
kulatý roh  Informace / Informationkulatý roh
Homepage

Metropolitní univerzita Praha
Univerzita Karlova v Praze
Bakalářské a diplomové práce
Aktuality / Updates
Konzultace / Office hours
Pomoc s citováním a bibliografií
Petr Just - CV (česky)
Fotogalerie (stará)
Fotogalerie (nová)

Nebraska Library, Archive and Collection


kulatý roh  Metropolitní univerzita Prahakulatý roh
Studijní informační systém MUP
Knihovna MUP

Výuka na MUP
ZS 2012-2013:

  • Politické systémy střední a východní Evropy
  • The Czech Political System (IRES)
  • Český politický systém
  • Politologie

  • LS 2011-2012:
  • Komparace moderních demokracií
  • Český politický systém
  • Střední Evropa

  • ostatní / neaktuální:
  • Politologie
  • Politický systém USA

  • kulatý roh  Fotogalerie / Photo gallerykulatý roh
    Fotogalerie je nyní umístěna zde.

    Photogallery is now located here. StrmilovChata u rybníka KomorníkaUbytování vět?ích skupinČeská KanadaJi?ní ČechyPenzion skupinyUbytování Kun?akPenzion Česká KanadaChata na SamotěChata Česká KanadaUbytování StrmilovRybařeníKomorník


    * Článek: Stasi byla mocná a ostrá, ale ohniska odporu v NDR existovala dávno před rokem 1989 (P. Formánková, P. Koura, Kavárna online, 26. 6. 2009)

    Vydáno dne 02. 01. 2005 (940 přečtení)

    Stasi byla mocná a ostrá, ale ohniska odporu v NDR existovala dávno před rokem 1989, ukazuje výstava v Berlíně
    autoři: Pavlína Formánková a Petr Koura, zdroj: iDnes Kavárna online, 26. června 2009 14:06

    Na Alexandrově náměstí v Berlíně je instalována rozsáhlá výstava, která dokumentuje ka?dodenní realitu v komunistické Německé demokratické republice (NDR) a události, které přispěly k pádu berlínské zdi. Výstavu nazvanou Pokojná revoluce lze shlédnout a? do listopadu.

    Expozice je zalo?ena předev?ím na fotografiích a kurátoři měli při jejich výběru mimořádně ??astnou ruku, o čem? svědčí značný zájem, a to jak ze strany Berlíňanů, tak turistů, pí?í historici Pavlína Formánková a Petr Koura. Expozice je umístěna v plenéru a vstup na ni je zdarma.

    Přestupní stanice Praha

    Panely s fotografiemi a texty doplňují zvukové i filmové záznamy řady událostí. Českého náv?těvníka při jejich prohlí?ení a poslechu napadne, jak málo toho o osmdesátých letech v NDR ví. Vět?inou viděl záběry z podzimu 1989, kdy východoněmečtí občané obléhali velvyslanectví SRN v Praze i záznam proslovu západoněmeckého ministra zahraničí Hanse-Dietricha Genschera, ve kterém jim 30. září 1989 večer z balkonu Lobkovického paláce oznámil, ?e mohou odjet do západního Německa.

    Na vystavených fotografiích i v promítaných filmech je zachycena rozbahněná zahrada velvyslanectví, v ní? byly narychlo postaveny stany, vidíme i příslu?níky Veřejné bezpečnosti, kteří se sna?í zabránit východním Němcům přelézt plot západoněmecké ambasády, dále nepopsatelný jásot davu, který zazněl po Genscherových slovech, polibek na rozloučenou přes mří?e plotu velvyslanectví mezi matkou a dcerou i samotný odjez speciálních vlaků z nádra?í v Praze-Libni. Pro vět?inu Čechů je v?ak dal?í osud uprchlíků neznámý. Na výstavě je zdokumentován jejich příjezd do bavorského Hofu: vítají je transparenty, pak první, provizorní nocování na skládacích lehátkách. Překvapivé je, kolik je na fotografiích kojenců a batolat - NDR neopou?těli jen mladí bezdětní lidé.

    Nechybí ani záběry z Maďarska, přes ně? východní Němci utíkali do Rakouska u? od léta 1989. Doplňují je dobové předměty: hadrový medvídek, v něm? rodina tou?ící dostat se na Západ pa?ovala 19 tisíc maďarských forintů (s popiskou, ?e legálně si mohli vyměnit jen 2 650 forintů ročně), mapa Vídně či první pohlednice oznamující příbuzným, ?e se jim útěk podařil.

    Kostely, útoči?tě opozice

    Výstava v?ak předev?ím dokumentuje dění, které těmto událostem předcházelo - vznik opozičních skupin. Těm v NDR poskytovala útoči?tě hlavně evangelická církev, nebo? východoněmecká policie nesměla vstoupit na církevní půdu. Opoziční aktivisté protestovali proti militarizaci společnosti, devastaci přírody i historických center, ale také proti vzdělávacímu systému. Jejich aktivity re?im potlačoval a sna?il se mezi ně nasadit své spolupracovníky. Ač museli členové opozice počítat s vyhazovem z práce nebo ze ?koly či dokonce s uvězněním, jejich počet stoupal. Koncem osmdesátých let v NDR působilo více ne? tři sta padesát opozičních uskupení.

    Jedním z takových center se stal východoberlínský kostel Krista Spasitele. Od roku 1979 se v něm kromě jiného konaly tzv. bluesové m?e, které nav?těvovaly tisíce lidí. Koncerty se tu pojily s nekonvenčními kázáními, modlitbami a také kritickými diskusemi o NDR. O tom, jak takové koncerty vypadaly, informuje unikátní fotografie pořízená v roce 1987 v dal?ím východoberlínském kostele - Zionskirche. Zakladatel kapely Tacheles André Greiner-Pohl na ní stojí s elektrickou kytarou na kazatelně. Několik měsíců předtím dostal do?ivotní zákaz vystupovat. Fotografii pořídil Harald Hauswald, východoberlínský fotograf a kronikář opozičního hnutí v NDR.

    V evangelických kostelech nacházeli vedle muzikantů útoči?tě kriticky smý?lející spisovatelé, herci a malíři. Písničkářka Bettina Wegnerová odmítla zásahy úřadů do svých textů, a kdy? vyfasovala zákaz vystupování, koncertovala v kostelech; nakonec ov?em byla donucena NDR opustit. Re?isérka Freya Klierová a písničkář Stephan Krawczyk se anga?ovali v opozičních skupinách ve východním Berlíně. Jejich ostrá satira ?ivota v NDR, nazvaná Steinschlag, do?la zákazu. Hru přesto inscenovali v kostelech. V roce 1988 byli oba zatčeni a rovně? vypovězeni.

    Kostel jako informační centrum

    Řada fotografií je věnována berlínskému kostelu Gethsemanenkirche ve čtvrti Prenzlauer Berg. Druhého října 1989 zde proběhla tichá demonstrace za propu?tění zatčených demonstrantů v Lipsku a následovaly dal?í protesty. Kdy? účastníci pobo?nosti opou?těli 8. října 1989 kostel, zasáhla Stasi: utvořila "kotel" a mnoho lidí zatkla. Dlouhé hodiny je zadr?ovala na policejních stanicích, týrala je a poni?ovala. Policejní násilí pobouřilo tisíce lidí; ka?dý večer přicházely na bohoslu?bu zástupy a vyjadřovaly solidaritu se zatčenými.

    Kostel se v říjnových dnech roku 1989 postupně stal informačním a tiskovým centrem. Korespondenti z celého světa, kteří původně přijeli na státní oslavy 40. výročí vzniku NDR, vysílali zprávy o revoluci a pro informace o aktuálním dění si chodili sem. Nebo? v Gethsemanenkirche se dvacet čtyři hodin denně shroma?ďovaly údaje o opozičních aktivitách v celé zemi. Zásahy státní moci jsou zdokumentovány v protokolech. Zástupci opozičních skupin předlo?ili 23. října zahraničním médiím stostránkovou zprávu o policejních zásazích. Později tyto protokoly tvořily podklady pro nezávislou vy?etřovací komisi, která mapovala násilné zásahy bezpečnostních sil v říjnu 1989.

    Paleta odpíračů

    Východoněmečtí politici z interních zpráv, které si nechávali vypracovávat, dobře věděli o alarmujícím stavu zneči?tění ?ivotního prostředí v NDR, nicméně před veřejností tyto informace utajovali a nepřipustili jakoukoli diskusi. Ekologické aktivisty, kteří devastaci dokumentovali a zprávy o ní poskytovali západoněmeckým médiím, pronásledovali. Ale po?kozování ?ivotního prostředí bylo natolik očividné, ?e oficiálním proklamacím nikdo nevěřil a v ekologickém hnutí se začalo anga?ovat stále více občanů. Záběry na Alexandrově náměstí připomínají rovně? snahu některých občanů NDR vytvořit alternativu k oficiálnímu vzdělávacímu systému. V berlínské čtvrti Prenzlauer Berg zalo?ila v roce 1980 skupina rodičů, kteří nechtěli svěřovat své děti státním jeslím a ?kolkám, alternativní dětské zařízení. Stát v?ak v této iniciativě spatřoval ohro?ení komunistické výchovy a v prosinci 1983 zařízení násilně vyklidil. Marianne Birthlerová, dne?ní Spolková zmocněnkyně pro dokumenty bývalé Státní bezpečnosti (Stasi), iniciovala tehdy ve východním Berlíně vznik alternativní večerní ?koly s názvem Jiná výuka, aby se zde mohli mladí lidé vzdělávat podle vlastní volby v oblastech, které byly ve ?kole tabu.

    Expozice rovně? dokumentuje aktivity pacifistů a odpíračů povinné vojenské slu?by. Vystaven je například snímek pořízený na Církevním dni ve Wittenbergu v roce 1983. Stefan Neu na něm před čtyřmi tisíci diváky překovává meč v pluh. Heslo Překovat meče v rádla, které je převzato z Bible, se v podobě ná?ivky ?ířilo mezi veřejností a stávalo se protestním symbolem. Proti těm, co tuto ná?ivku nosili, stát zasáhl. Na jiném záběru vidíme shromá?dění odpíračů vojenské slu?by v zahradě východoberlínského kostela Krista Spasitele v roce 1982. Aktivisté po?adovali zavedení náhradní civilní slu?by, ?ířili necenzurované informace, diskutovat sem přicházely a? tři tisíce lidí.

    Jedna z nejzdařilej?ích fotografií prezentovaných na výstavě je momentka z východoberlínského metra z roku 1986. Na lavici vedle sebe sedí pankáč s mohutným "čírem" a uniformovaný východoněmecký policista. Oba se od sebe demonstrativně odvracejí - vzájemné opovr?ení je evidentní. Vyznavači punku se bouřili proti ?edivosti ?ivota v NDR. Jejich provokativní vzhled a anarchistické smý?lení z nich učinilo v očích orgánů NDR nepřátele státu, proto je Stasi dostala za úkol sledovat.

    Mláde? NDR byla "dobrovolně povinně" organizována ve Svobodné německé mláde?i (FDJ), co? byla obdoba na?eho Socialistického svazu mláde?e (SSM). Proto?e tato organizace byla označována za "bojovou rezervu strany", museli její členové ve v?ech typech ?kol, od učňovských po vysoké, absolvovat vojenskou přípravu a ideologickou "masá?". V druhé polovině osmdesátých letech stále více mladých lidí nachází odvahu členství v FDJ odmítnout, odklání se od nadiktovaného stylu ?ivota a věnuje se nejrůzněj?ím alternativním kulturním aktivitám nebo se anga?uje politicky.

    Máte na vybranou: vězení, či exil

    Část výstavy je věnována velké demonstraci, která se uskutečnila ve východním Berlíně 17. ledna 1988. Tehdy se konala ka?doroční oficiální manifestace k poctě zavra?děných komunistických politiků Rosy Luxemburgové a Karla Liebknechta. Opoziční skupiny na ní demonstrovaly pod heslem Luxemburgové: "Svobodu pro jinak smý?lející" za lidská práva a demokracii. Stasi zatkla více ne? sto demonstrantů a několik dní po té byli uvězněni nejznáměj?í představitelé východoberlínské opozice, nebo? se veřejně zastávali zatčených. Po celé zemi se začala konat tichá protestní shromá?dění.

    Jedna z instalovaných fotografií zachycuje na známém hraničním přechodu Checkpoint Charlie na Friedrichstraße demonstraci uskutečněnou 31. ledna 1988 za propu?tění zatčených - protestovali jak vystěhovaní občané NDR, tak Západoberlíňané. Státní moc dala zadr?eným lidem z opozice na vybranou: buď několikaleté vězení, anebo vystěhování ze země. Pod tímto tlakem se vět?ina zatčených rozhodla opustit NDR. Re?im počítal s tím, ?e to opozici oslabí. Jen?e protesty naopak sílily.

    My jsme ten lid!

    Na Alexandrově náměstí se 4. listopadu 1989 konala vůbec největ?í protire?imní demonstrace v dějinách NDR. Zúčastnilo se jí více ne? půl milionu lidí. Připomínat ji mají mimo jiné tehdej?í hesla, napsaná na transparentech, pod nimi? procházejí náv?těvníci a probíhá dne?ní ka?dodenní ?ivot. Snad nejznáměj?ími se tehdy stala zvolání: "My jsme ten lid!" a "Zůstaneme tady!" Obě provolání reagovala na omílaná prohlá?ení východoněmecké vládnoucí garnitury, ?e lid si přeje klid na práci, republiku si rozvracet nedá a ?tváči a? odejdou.

    Demonstraci svolala občanská iniciativa Nové fórum, která po?ádala o podporu východoberlínská divadla. Na tribuně hovořili umělci, bojovníci za lidská práva i představitelé státu, které v?ak lidé vypískali. V průběhu demonstrace byli ve v?ech patrech nedalekého Paláce republiky rozmístěni příslu?níci paramilitárních ozbrojených jednotek. Měli být připraveni na zásah, ale současně dbát na to, aby je demonstranti zvenku neviděli. Na demonstraci pozvalo Nové fórum také "východoněmeckého Karla Kryla" - písničkáře Wolfa Biermanna. To vyvolalo velký rozruch, nebo? Biermann, vyho?těný z NDR v roce 1976, byl pova?ován za nepřítele státu číslo jedna. Čtvrtého listopadu 1989 mu byl v?ak na hranici odmítnut vstup do NDR.

    Organizátoři výstavy chtějí leto?ního 4. listopadu natáhnout na náměstí plátno a promítnout na něj autentické záznamy projevů jednotlivých řečníků i záběry z této největ?í demonstrace, po ní? o pět dní později padla berlínská zeď. Tím také bude výstava ukončena.

    Odkaz na fotky k článku je zde.


    Celý článek | Autor: Petr Just | Informační e-mailVytisknout článek



    Táto stránka bola vytvorená prostredníctvom redakčného systému phpRS.
    Grafickú podobu pripravil Pavol Minárik