PhDr. Petr Just, Ph.D.

Metropolitní univerzita Praha
Fakulta sociálních věd Univerzity Karlovy

Dnešní datum: 23. 08. 2017    
kulatý roh  Informace / Informationkulatý roh
Homepage

Metropolitní univerzita Praha
Univerzita Karlova v Praze
Bakalářské a diplomové práce
Aktuality / Updates
Konzultace / Office hours
Pomoc s citováním a bibliografií
Petr Just - CV (česky)
Fotogalerie (stará)
Fotogalerie (nová)

Nebraska Library, Archive and Collection


kulatý roh  Metropolitní univerzita Prahakulatý roh
Studijní informační systém MUP
Knihovna MUP

Výuka na MUP
ZS 2012-2013:

  • Politické systémy střední a východní Evropy
  • The Czech Political System (IRES)
  • Český politický systém
  • Politologie

  • LS 2011-2012:
  • Komparace moderních demokracií
  • Český politický systém
  • Střední Evropa

  • ostatní / neaktuální:
  • Politologie
  • Politický systém USA

  • kulatý roh  Fotogalerie / Photo gallerykulatý roh
    Fotogalerie je nyní umístěna zde.

    Photogallery is now located here. StrmilovChata u rybníka KomorníkaUbytování větších skupinČeská KanadaJižní ČechyPenzion skupinyUbytování KunžakPenzion Česká KanadaChata na SamotěChata Česká KanadaUbytování StrmilovRybařeníKomorník


    * Dokument: Projev prezidenta ČSFR Václava Havla k občanům Bratislavy (1990)

    Vydáno dne 01. 01. 2005 (1739 přečtení)

    Projev prezidenta ČSFR Václava Havla k občanům města
    Bratislava, Náměstí SNP. 4. června 1990

    Při svých nedávných návštěvách Slovenska jsem několikrát řekl, že mám na Slovensku vždycky pocit většího klidu, harmonie a pohody, než v Praze nebo v Čechách. Jednou jsem dokonce řekl - možná to bylo na tomto náměstí - že se mi zdá, jakoby z vašich hor vál touto zemí jakýsi zdravě uklidňující vítr vnášející do lidských myslí pohodu a vyrovnanost. Mí slovenští přátelé se těmto mým výrokům divili a možná mne i tajně podezírali, že se z jakýchsi politických důvodů Slovákům podbízím. Věřte mi, prosím, že v tom žádná spekulace není. Takto se tu prostě cítím a takto jsem se tu cítil i v dobách nejtemnější totality, kdy jsem sem musel jezdit tajně, protože se StB na Slovensku obávala, že bych tu mohl šířit jed podvratných myšlenek na svobodu. Připouštím, že můj pocit může být klamavým zdáním návštěvníka a že kdybych tu žil trvale, musel bych si ho opravit. To je všechno možné, rozhodně mi však nemůže takováto teoretická úvaha zabránit v tom, abych se otevřeně nevyznal z pocitů, které chovám. To, co jsem tu právě řekl, je samozřejmě jen mé lidské vyznání, kterým jsem chtěl navázat na svá předchozí vystoupení na Slovensku. Vím, že od svého prezidenta očekáváte víc, než pouhá lidská vyznání, a proto rychle přecházím k tématům podstatnějším.

    Celý svět s obdivem sledoval rychlý a pokojný způsob, jímž se naše společnost zbavila totalitní nadvlády. Tentýž svět nyní s napětím očekává, jak se nám podaří založit náš federativní stát, jak se nám podaří dát státoprávní výraz svébytnosti našich dvou národů, jak se nám podaří respektovat kolektivní práva národnostních menšin a etnických skupin a zda se staneme či nestaneme stabilizujícím bodem v rozbouřené středovýchodní Evropě. Jsem pevně přesvědčen, že obdiv světa se nepromění v rozpaky, zklamání a odpor. Jsem pevně přesvědčen, že problémy, které se vršily v našem státě vlastně od jeho vzniku a které se tak obludně rozrostly v letech totality, se nám podaří vyřešit způsobem, který získaný respekt upevní a který bude inspirovat jiné.

    Hlavní úkoly leží teprve před námi. Svobodně zvolené národní rady a z nich vzešlé vlády, stejně jako svobodně zvolené Federální shromáždění a z něj vzešlá federální vláda, musí podle mého názoru začít ihned rychle, kvalifikovaně a moudře jednat. Týmy lidí, kteří nejsou plně zaměstnáni předvolební kampaní - a naštěstí ještě takoví lidé jsou - přemýšlejí v této době nejen o budoucích ústavách našich dvou národních republik a naší federace, ale i o daleko bližších krocích, které je třeba učinit. Zmíním se o některých z těchto úkolů:

    • 1.) Struktury všech tří vlád by měly být rychle změněny tak, aby byly posíleny pravomoci republikových vlád a zároveň zachovány, pozměněny nebo dokonce posíleny ty funkce federální vlády, které jsou v zájmu obou národních republik. Jsou sféry, které by měly kompletně přejít do pravomocí národních vlád, jsou sféry, v nichž by měla hrát úroveň federální výkonné moci koordinující roli a jsou sféry, o nichž platí, že republiky budou do takové míry silné, do jaké míry bude silná výkonná federální moc. Neplatí to jen o zahraniční politice, obraně a finančnictví, ale v diferencované míře i o dalších oblastech.
    • 2.) Federální zákon o novém postavení místní samosprávy a o posílené pravomoci obcí a měst by měl dát zcela do rukou republik problematiku jejich územního členění. Nová struktura místní samosprávy a zvýšená pravomoc obcí a měst, posílená zákony o vlastnictví půdy a nemovitostí, by měly vstoupit v platnost velmi brzy, tak, abychom v podzimních komunálních volbách nemuseli volit své autentické zástupce do starých a přežilých orgánů.
    • 3.) Celé ekonomické zákonodárství by mělo respektovat subjektivitu všech podniků a jejich právo svobodně vstupovat do světového ekonomického systému. Česká a slovenská ekonomika by tedy měly mít postavení rovnoprávných partnerů, kteří si navzájem pomáhají v duchu společné hospodářské strategie.
    • 4.) Nově zvolený prezident naší federace by měl podle mého názoru okamžitě po svém zvolení ustavit při své kanceláři pracovní výbor, v němž by předsedové obou národních rad, obou národních vlád, předseda Federálního shromáždění, předsedové obou jeho sněmoven a předseda federální vlády koordinovali svou práci. V neformální podobě se taková spolupráce už v krizových okamžicích osvědčila a měla by být tudíž institucionalizována. Šlo by samozřejmě o orgán prozatímní, fungující do doby, než nové ústavy natrvalo definují naše státoprávní zřízení.
    Mimo těchto čtyř zmíněných úkolů bude stát před námi bezpočet úkolů dalších. Jak jsem už nejednou řekl, musíme vlastně znovu vybudovat náš stát, přičemž by bylo asi snazší budovat ho takříkajíc na zelené louce, než na troskách, které nám zachovala předchozí desítiletí. Zdá se však, že v politice neexistují žádné zelené louky a že vždy znovu je třeba hledat ty nejlepší historické tradice a o ně se opírat a vždy znovu se pokoušet potlačit tradice špatné.

    Domnívám se, že v případě vztahu našich dvou národů je třeba vyjít z faktu, že se ve vlastním zájmu rozhodly žít spolu a vedle sebe a že je třeba odmítnout jak přelud čechoslovakismu, tak vzpomínku na smutnou pseudosamostatnost a posléze totalitní pojetí federace jakožto administrativně komplikovanější formy komunistického centralismu. Je třeba vyjít z toho, že Češi a Slováci jsou dva blízké národy, které žijí po tisíciletí vedle sebe, mluví příbuznou řečí a mají bezpočet praktických důvodů pro to, táhnout v základních věcech za jeden provaz. Je třeba založit naší politiku na hlubokém porozumění moderní ideji lidských práv v nejširším slova smyslu. Tato idea nevyrůstá z falešné pýchy člověka jako pána tvorstva, ale naopak z jeho pokorného respektu k nadosobní autoritě vesmírného bytí, z respektu lidského ducha k duchu veškerého stvoření.

    Kladu si otázku, co je třeba v tomto okamžiku udělat, abychom byli schopni splnit úspěšně všechny úkoly, které před námi stojí. Podle mého mínění je v této dramatické předvolební chvíli třeba jediné: nepodlehnout hypnotizujícímu hlasu různých náhle se objevivších bojovníků proti tomu, čemu donedávna servilně sloužili, fanatiků nejrůznějšího druhu, apelujících na nejnižší vrstvy našich emocí, a všelijakých rychlokvašených radikálů, vtírajících se do přízně voličstva jen siláckými řečmi. Nemá smysl kopat do otevřených dveří. Je naopak zapotřebí moudrá rozvaha, klidná a neokázalá vůle hledat podstatu problémů a hlavně pracovat na jejich praktickém řešení. Předvolební doba je zákonitě dobou výkřiků, hesel, sloganů a lehce zapamatovatelných banalit. Proti tomu všemu znám dva osvědčené léky. Prvním z nich je pohled na oblohu připomínající nám pomíjivost našich skutků i života. Druhým z nich je zdravý odstup od sebe sama, spojený s tolerantním chápáním hříchů a duší našich bližních.

    Seděl jsem zrovna na jevišti Slovenského Národního divadla, když tam dorazila zpráva, že Federální shromáždění zrušilo vedoucí úlohu KSČ. Radost na jevišti i v hledišti nebrala konce. Možná i tato vzpomínka ovlivňuje mou touhu jezdit často na Slovensko.

    Milí spoluobčania, teším sa na svoju budúcu návštevu Slovenska!

    Zdroj: http://www.vaclavhavel.cz


    Celý článek | Autor: Petr Just | Informační e-mailVytisknout článek



    Táto stránka bola vytvorená prostredníctvom redakčného systému phpRS.
    Grafickú podobu pripravil Pavol Minárik