PhDr. Petr Just, Ph.D.

Metropolitní univerzita Praha
Fakulta sociálních věd Univerzity Karlovy

Dnešní datum: 03. 12. 2020    
kulatý roh  Informace / Informationkulatý roh
Homepage

Metropolitní univerzita Praha
Univerzita Karlova v Praze
Bakalářské a diplomové práce
Aktuality / Updates
Konzultace / Office hours
Pomoc s citováním a bibliografií
Petr Just - CV (česky)
Fotogalerie (stará)
Fotogalerie (nová)

Nebraska Library, Archive and Collection


kulatý roh  Metropolitní univerzita Prahakulatý roh
Studijní informační systém MUP
Knihovna MUP

Výuka na MUP
ZS 2012-2013:

  • Politické systémy střední a východní Evropy
  • The Czech Political System (IRES)
  • Český politický systém
  • Politologie

  • LS 2011-2012:
  • Komparace moderních demokracií
  • Český politický systém
  • Střední Evropa

  • ostatní / neaktuální:
  • Politologie
  • Politický systém USA

  • kulatý roh  Fotogalerie / Photo gallerykulatý roh
    Fotogalerie je nyní umístěna zde.

    Photogallery is now located here. StrmilovChata u rybníka KomorníkaUbytování vět?ích skupinČeská KanadaJi?ní ČechyPenzion skupinyUbytování Kun?akPenzion Česká KanadaChata na SamotěChata Česká KanadaUbytování StrmilovRybařeníKomorník


    * Článek: Přes noc ji postavili, přes noc i padla (Aktuálně.cz, 9. 11. 2006)

    Vydáno dne 02. 01. 2005 (710 přečtení)

    Přes noc ji postavili, přes noc i padla
    zdroj: Aktuálně.cz, 9. 11. 2006

    Praha - Pro lidi ve východním i západním Berlíně to byl ?ok. Přes noc z 12. na 13. srpna 1961 mezi nimi vyrostla zeď. V prvních dnech ji tvořily jenom různé zátarasy. Zedníci pod dohledem východoněmecké policie v?ak pracovali rychle. Do konce měsíce tak zeď skutečně stála.

    ?ok vystřídalo zklamání

    V ?oku z rychlého rozetnutí města v?ak nebyli jenom Berlíňané. Zklamání přinesla zeď i vět?ině obyvatel sovětských satelitů ve střední Evropě. Definitivně toti? padly jejich naděje, ?e západ proti sovětskému rozpínání zasáhne.

    O jejich osudu bylo rozhodnuto na dal?ích 28 let, kdy zeď v Berlíně stála.

    V prvních letech přitom nebyla zcela neprody?ná. I díky pomoci lidí ze západu se ji podařilo překonat tisícům lidí. Později byl úspě?ný útěk spí?e výjimkou, mnohem častěji končily pokusy tragicky. Celkem při nich zahynulo 125 lidí.

    Západ byl na dosah, pak při?la kulka

    Smutné prvenství přitom patřilo 24letému Günteru Litfinovi z východního Berlína. Jenom jedenáct dní po rozdělení města, 24. srpna, se pokusil o útěk přes ?elezniční most v centru Berlína. Bohu?el jej přitom zahlédli pohraniční vojáci.

    Litfin proto skočil do řeky a plaval ze v?ech sil na západní břeh. Kdy? u? jej měl skoro na dosah, spustila se salva z druhé strany. Litfina zasáhly kulky přímo do hlavy. Po několika metrech kleslo jeho tělo ke dnu a zanedlouho jej vojáci vytáhli mrtvého.

    V balónu za svobodou

    Poslední obětí berlínské zdi byl 32letý elektrikář Winfried Freudenberg. Zahynul 8. března 1989 při pokusu o přelet zdi horkovzdu?ným balónem. Svůj útěk plánoval dlouhá léta dopředu. Nechal se kvůli němu dokonce zaměstnat v berlínské plynárně, aby měl blízko k potřebné surovině.

    K útěku se i s man?elkou odhodlal v noci ze 7. na 8. března 1989. S doma vyrobeným balónem se vypravili do východoberlínské čtvrti Weißensee, kde měli vytipovaný jeden plynový rozvod. Z něj začali balón napou?tět. Balón je?tě nebyl úplně nafouklý, kdy? je někdo vyru?il. Freudenbergovu man?elku to vystra?ilo. Kdy? nepřesvědčila man?ela, aby útěk nechal na jindy, nechala ho o samotě.

    Freudenberger hekticky dodělal poslední přípravy, pak vzlétl. V 1.50 hodin zavolal na policii v Pankowě udavač a oznámil, ?e viděl ve vzduchu balón. Hraniční hlídka přijela na místo u? pozdě. Spatřila je?tě, jak Freudenbergerův balón narazil do elektrického vedení, ale pak jim uprchlík zmizel ve tmě. Freudenberger je?tě doletěl nad západní čtvr? Zehlendorf, ale tam se jeho balón náhle zřítil. Jeho kormidelník se přitom smrtelně zranil.

    Nejdel?í zeď v Evropě - 165 km

    Zeď byla postavena narychlo a ne v?dy zcela kvalitně, později proto musela projít několika "modernizacemi". Od sedmesátých let se zeď skládala z betonových, asi 3,6 metru vysokých panelů.

    Na východní straně bylo několik ochraných pásem: nejdříve ostnatý drát, pak pás pro psy, pro pohraniční strá?, pak protitankové zátarasy, a nakonec dal?í zeď směrem na východ.

    Celkově zeď měřila 165 km (45 km na hranici Západního Berlína, 120 km mezi Západním Berlínem a Braniborskem).


    Celý článek | Autor: Petr Just | Informační e-mailVytisknout článek



    Táto stránka bola vytvorená prostredníctvom redakčného systému phpRS.
    Grafickú podobu pripravil Pavol Minárik