PhDr. Petr Just, Ph.D.

Metropolitní univerzita Praha
Fakulta sociálních věd Univerzity Karlovy

Dnešní datum: 26. 08. 2019    
kulatý roh  Informace / Informationkulatý roh
Homepage

Metropolitní univerzita Praha
Univerzita Karlova v Praze
Bakalářské a diplomové práce
Aktuality / Updates
Konzultace / Office hours
Pomoc s citováním a bibliografií
Petr Just - CV (česky)
Fotogalerie (stará)
Fotogalerie (nová)

Nebraska Library, Archive and Collection


kulatý roh  Metropolitní univerzita Prahakulatý roh
Studijní informační systém MUP
Knihovna MUP

Výuka na MUP
ZS 2012-2013:

  • Politické systémy střední a východní Evropy
  • The Czech Political System (IRES)
  • Český politický systém
  • Politologie

  • LS 2011-2012:
  • Komparace moderních demokracií
  • Český politický systém
  • Střední Evropa

  • ostatní / neaktuální:
  • Politologie
  • Politický systém USA

  • kulatý roh  Fotogalerie / Photo gallerykulatý roh
    Fotogalerie je nyní umístěna zde.

    Photogallery is now located here. StrmilovChata u rybníka KomorníkaUbytování větších skupinČeská KanadaJižní ČechyPenzion skupinyUbytování KunžakPenzion Česká KanadaChata na SamotěChata Česká KanadaUbytování StrmilovRybařeníKomorník


    * Článek: Přes noc ji postavili, přes noc i padla (Aktuálně.cz, 9. 11. 2006)

    Vydáno dne 02. 01. 2005 (658 přečtení)

    Přes noc ji postavili, přes noc i padla
    zdroj: Aktuálně.cz, 9. 11. 2006

    Praha - Pro lidi ve východním i západním Berlíně to byl šok. Přes noc z 12. na 13. srpna 1961 mezi nimi vyrostla zeď. V prvních dnech ji tvořily jenom různé zátarasy. Zedníci pod dohledem východoněmecké policie však pracovali rychle. Do konce měsíce tak zeď skutečně stála.

    Šok vystřídalo zklamání

    V šoku z rychlého rozetnutí města však nebyli jenom Berlíňané. Zklamání přinesla zeď i většině obyvatel sovětských satelitů ve střední Evropě. Definitivně totiž padly jejich naděje, že západ proti sovětskému rozpínání zasáhne.

    O jejich osudu bylo rozhodnuto na dalších 28 let, kdy zeď v Berlíně stála.

    V prvních letech přitom nebyla zcela neprodyšná. I díky pomoci lidí ze západu se ji podařilo překonat tisícům lidí. Později byl úspěšný útěk spíše výjimkou, mnohem častěji končily pokusy tragicky. Celkem při nich zahynulo 125 lidí.

    Západ byl na dosah, pak přišla kulka

    Smutné prvenství přitom patřilo 24letému Günteru Litfinovi z východního Berlína. Jenom jedenáct dní po rozdělení města, 24. srpna, se pokusil o útěk přes železniční most v centru Berlína. Bohužel jej přitom zahlédli pohraniční vojáci.

    Litfin proto skočil do řeky a plaval ze všech sil na západní břeh. Když už jej měl skoro na dosah, spustila se salva z druhé strany. Litfina zasáhly kulky přímo do hlavy. Po několika metrech kleslo jeho tělo ke dnu a zanedlouho jej vojáci vytáhli mrtvého.

    V balónu za svobodou

    Poslední obětí berlínské zdi byl 32letý elektrikář Winfried Freudenberg. Zahynul 8. března 1989 při pokusu o přelet zdi horkovzdušným balónem. Svůj útěk plánoval dlouhá léta dopředu. Nechal se kvůli němu dokonce zaměstnat v berlínské plynárně, aby měl blízko k potřebné surovině.

    K útěku se i s manželkou odhodlal v noci ze 7. na 8. března 1989. S doma vyrobeným balónem se vypravili do východoberlínské čtvrti Weißensee, kde měli vytipovaný jeden plynový rozvod. Z něj začali balón napouštět. Balón ještě nebyl úplně nafouklý, když je někdo vyrušil. Freudenbergovu manželku to vystrašilo. Když nepřesvědčila manžela, aby útěk nechal na jindy, nechala ho o samotě.

    Freudenberger hekticky dodělal poslední přípravy, pak vzlétl. V 1.50 hodin zavolal na policii v Pankowě udavač a oznámil, že viděl ve vzduchu balón. Hraniční hlídka přijela na místo už pozdě. Spatřila ještě, jak Freudenbergerův balón narazil do elektrického vedení, ale pak jim uprchlík zmizel ve tmě. Freudenberger ještě doletěl nad západní čtvrť Zehlendorf, ale tam se jeho balón náhle zřítil. Jeho kormidelník se přitom smrtelně zranil.

    Nejdelší zeď v Evropě - 165 km

    Zeď byla postavena narychlo a ne vždy zcela kvalitně, později proto musela projít několika "modernizacemi". Od sedmesátých let se zeď skládala z betonových, asi 3,6 metru vysokých panelů.

    Na východní straně bylo několik ochraných pásem: nejdříve ostnatý drát, pak pás pro psy, pro pohraniční stráž, pak protitankové zátarasy, a nakonec další zeď směrem na východ.

    Celkově zeď měřila 165 km (45 km na hranici Západního Berlína, 120 km mezi Západním Berlínem a Braniborskem).


    Celý článek | Autor: Petr Just | Informační e-mailVytisknout článek



    Táto stránka bola vytvorená prostredníctvom redakčného systému phpRS.
    Grafickú podobu pripravil Pavol Minárik