PhDr. Petr Just, Ph.D.

Metropolitní univerzita Praha
Fakulta sociálních věd Univerzity Karlovy

Dnešní datum: 07. 08. 2020    
kulatý roh  Informace / Informationkulatý roh
Homepage

Metropolitní univerzita Praha
Univerzita Karlova v Praze
Bakalářské a diplomové práce
Aktuality / Updates
Konzultace / Office hours
Pomoc s citováním a bibliografií
Petr Just - CV (česky)
Fotogalerie (stará)
Fotogalerie (nová)

Nebraska Library, Archive and Collection


kulatý roh  Metropolitní univerzita Prahakulatý roh
Studijní informační systém MUP
Knihovna MUP

Výuka na MUP
ZS 2012-2013:

  • Politické systémy střední a východní Evropy
  • The Czech Political System (IRES)
  • Český politický systém
  • Politologie

  • LS 2011-2012:
  • Komparace moderních demokracií
  • Český politický systém
  • Střední Evropa

  • ostatní / neaktuální:
  • Politologie
  • Politický systém USA

  • kulatý roh  Fotogalerie / Photo gallerykulatý roh
    Fotogalerie je nyní umístěna zde.

    Photogallery is now located here. StrmilovChata u rybníka KomorníkaUbytování vět?ích skupinČeská KanadaJi?ní ČechyPenzion skupinyUbytování Kun?akPenzion Česká KanadaChata na SamotěChata Česká KanadaUbytování StrmilovRybařeníKomorník


    * Dokument: 2000 slov (1968)

    Vydáno dne 01. 01. 2005 (1798 přečtení)

    Ludvík Vaculík: Dva tisíce slov
    Literární listy, 27. června 1968, č. 18

    Nejdřív ohrozila ?ivot na?eho národa válka. Pak při?ly dal?í ?patné časy s událostmi, které ohrozily jeho du?evní zdraví a charakter. S nadějemi přijala vět?ina národa program socialismu. Jeho řízení se v?ak dostalo do rukou nepravým lidem. Nevadilo by tolik, ?e neměli dost státnických zku?eností, věcných znalostí a filosofického vzdělání, kdyby aspoň měli víc obyčejné moudrosti a slu?nosti, aby uměli vyslechnout mínění druhých a připustili své postupné vystřídání schopněj?ími.

    Komunistická strana, která měla po válce velikou důvěru lidí, postupně ji vyměňovala za úřady, a? je dostala v?echny a nic jiného neměla. Musíme to tak říci a vědí to i komunisté mezi námi, jejich? zklamání nad výsledky je tak veliké jako zklamání ostatních. Chybná linie vedení změnila stranu z politické strany a ideového svazku v mocenskou organizaci, je? nabyla velké přita?livosti pro vládychtivé sobce, vyčítavé zbabělce a lidi se ?patným svědomím. Jejich příliv zapůsobil na povahu i chování strany, která nebyla uvnitř zařízena tak, aby v ní bez ostudných příhod mohli nabývat vlivu pořádní lidé, kteří by ji plynule proměňovali, tak aby se stále hodila do moderního světa. Mnozí komunisté proti tomuto úpadku bojovali, ale nepodařilo se jim zabránit ničemu z toho, co se stalo.

    Poměry v komunistické straně byly modelem i příčinou stejných poměrů ve státě. Její spojení se státem vedlo k tomu, ?e ztratila výhodu odstupu od výkonné moci. Činnost státu a hospodářských organizací neměla kritiku. Parlament se odnaučil rokovat, vláda vládnout a ředitelé řídit. Volby neměly význam, zákony ztratily váhu. Nemohli jsme důvěřovat svým zástupcům v ?ádném výboru, a kdy? jsme mohli, nedalo se po nich zas nic chtít, proto?e nemohli ničeho dosáhnout. Je?tě hor?í v?ak bylo, ?e jsme u? téměř nemohli důvěřovat ani jeden druhému. Osobní i kolektivní čest upadla. S poctivostí se nikam nedo?lo a o nějakém oceňování podle schopností darmo mluvit. Proto vět?ina lidí ztratila zájem o obecné věci a starala se jen o sebe a o peníze, přičem? ke ?patnosti poměrů patří i to, ?e ani na ty jejich peníze není dnes spolehnutí. Pokazily se vztahy mezi lidmi, ztratila se radost z práce, zkrátka při?ly na národ časy, které ohrozily jeho du?evní zdraví a charakter.

    Za dne?ní stav odpovídáme v?ichni, více v?ak komunisté mezi námi, ale hlavní odpovědnost mají ti, kdo byli součástí či nástrojem nekontrolované moci. Byla to moc umíněné skupiny rozprostřená pomocí stranického aparátu z Prahy do ka?dého okresu a obce. Tento aparát rozhodovat, co kdo smí a nesmí dělat, on řídit dru?stevníkům dru?stva, dělníkům závody a občanům národní výbory. ?ádná organizace nepatřila ve skutečnosti svým členům, ani komunistická. Hlavní vinou a největ?ím klamem těchto vládců je, ?e svou zvůli vydávali za vůli dělnictva. Kdybychom tomu klamu chtěli věřit, museli bychom dnes dávat za vinu dělníkům úpadek na?eho hospodářství, zločiny na nevinných lidech, zavedení cenzury, která zabránila, aby se o tom v?em psalo, dělníci by byli vinni chybnými investicemi, ztrátami obchodu, nedostatkem bytů. Nikdo rozumný samozřejmě v takovou vinu dělnictva neuvěří. V?ichni víme, zejména to ví ka?dý dělník, ?e dělnictvo prakticky nerozhodovalo v ničem. Dělnické funkcionáře dával odhlasovat někdo jiný. Zatímco se mnozí dělníci domnívali, ?e vládnou, vládla jejich jménem zvlá?? vychovávaná vrstva funkcionářů stranického a státního aparátu. Ti fakticky zaujali místo svr?ené třídy a sami se stali novou vrchností. Spravedlivě v?ak řekněme, ?e někteří z nich si tuto ?patnou hru dějin dávno uvědomili. Poznáme je dnes podle toho, ?e odčiňují křivdy, napravují chyby, vracejí rozhodování členstvu a občanstvu, omezují pravomoc i početní stav úřednického aparátu. Jsou s námi proti zaostalým názorům v členstvu strany. Ale velká část funkcionářstva se brání změnám a má dosud váhu! Má pořád je?tě v ruce mocenské prostředky, zvlá?tě na okresech a v obcích, kde jich mů?e u?ívat skrytě a ne?alovatelně.

    Od začátku leto?ního roku jsme v obrodném procesu demokratizace. Začal v komunistické straně. Musíme to říci a vědí to i ti nekomunisté mezi námi, kteří odsud u? nic dobrého nečekali. Je ov?em třeba dodat, ?e tento proces ani nemohl jinde začít. V?dy? jenom komunisté mohli po celých dvacet let ?ít jakýmsi politickým ?ivotem, jen komunistická kritika byla u věcí, kde se dělaly, jen opozice v komunistické straně měla tu výsadu, ?e byla v doteku s protivníkem. Iniciativa a úsilí demokratických komunistů jen proto jen splátkou na dluh, který celá strana má u nekomunistů, je? udr?ovala v nerovnoprávném postavení. Komunistické straně nepatří tedy ?ádný dík, patří jí snad přiznat, ?e se poctivě sna?í vyu?ít poslední příle?itosti k záchraně své i národní cti. Obrodný proces nepřichází s ničím příli? novým. Přiná?í my?lenky a náměty, z nich? mnohé jsou star?í ne? omyly na?eho socialismu a jiné vznikaly pod povrchem viditelného dění, měly být dávno vysloveny, byly v?ak potlačovány. Nemějme iluzi, ?e tyto my?lenky vítězí teď silou pravdy. O jejich vítězství rozhodla spí? slabost starého vedení, které se zřejmě napřed muselo unavit dvacetiletým vládnutím, v něm? mu nikdo nebránil. Zřejmě musely do plné formy dozrát v?echny vadné prvky skryté u? v základech a ideologii tohoto systému. Nepřeceňujme proto význam kritiky z řad spisovatelů a studentů. Zdrojem společenských změn je hospodářství. Správné slovo má svůj význam, jen kdy? je řečeno za poměrů, které jsou u? správně opracovány. Správně opracované poměry -- tím se u nás, bohu?el, musí rozumět na?e celková chudoba a úplný rozpad starého systému vládnutí, kdy se v klidu a míru na ná? účet zkompromitovali politikové jistého typu. Pravda tedy nevítězí, pravda prostě zbývá, kdy? se v?ecko ostatní pro?ustruje! Není tudí? důvodu k národní vítězoslávě, je pouze důvod k nové naději.

    Obracíme se na vás v tomto okam?iku naděje, která je v?ak pořád ohro?ena. Trvalo několik měsíců, ne? mnozí z nás uvěřili, ?e mohou promluvit, mnozí v?ak nevěří ani teď. Ale promluvili jsme u? tak a tolik se odkryli, ?e svůj úmysl zlid?tit tento re?im musíme jedině dokončit. Jinak by odplata starých sil byla krutá. Obracíme se hlavně na ty, kdo zatím jen čekali. Čas, který nastává, bude rozhodující pro mnoho let.

    Čas, který nastává, je léto s prázdninami a dovolenými, kdy se nám po starém zvyku bude chtít v?eho nechat. Vsaďme se v?ak, ?e na?i milí odpůrci si nedopřejí letního oddechu, budou mobilizovat své zavázané lidi a budou si u? teď chtít zařídit klidné svátky vánoční! Dávejme tedy pozor, co se bude dít, sna?me se tomu porozumět a odpovídat. Vzdejme se nemo?ného po?adavku, aby nám v?dycky někdo vy??í podal k věcem jediný výklad a jediný prostý závěr. Ka?dý si bude muset udělat své závěry, na svou odpovědnost. Společné shodné závěry je mo?no najít jen v diskusi, k ní? je nutná svoboda slova, která je vlastně jedinou na?í demokratickou vymo?eností leto?ního roku. Do pří?tích dnů v?ak musíme jít také s vlastní iniciativou a vlastními rozhodnutími. Předev?ím budeme odporovat názorům, kdyby se vyskytly, ?e je mo?né dělat nějakou demokratickou obrodu bez komunistů, případně proti nim. Bylo by to nespravedlivé, ale také nerozumné. Komunisté mají vybudované organizace, v těch je třeba podpořit pokrokové křídlo. Mají zku?ené funkcionáře,mají konečně pořád v ruce rozhodující páky a tlačítka.Před veřejností v?ak stojí jejich akční program, který je také programem prvního vyrovnání největ?í nerovnosti, a nikdo jiný nemá ?ádný stejně konkrétní program. Je třeba po?adovat, aby se svými místními akčními programy při?li před veřejnost v ka?dém okrase a v ka?dé obci. Tu náhle půjde o velmi obyčejné a dávno čekané správné činy. KSČ se připravuje na sjezd, který zvolí nový ústřední výbor. ?ádejme, aby byl lep?í ne? ten dne?ní. Říká-li dne komunistická strana, ?e svá vedoucí postavení napří?tě chce opírat o důvěru občanů a ne o násilí, věřme tomu potud, pokud mů?eme věřit lidem, které u? teď posílá jako delegáty na okresní a krajské konference.

    V poslední době jsou lidé zneklidněni, ?e se postup demokratizace zastavil. Tento pocit je zčásti projevem únavy ze vzru?eného dění, zčásti odpovídá faktu: minula sezóna překvapivých odhalení, vysokých demisí a opájivých projevů nebývalé slovní smělosti. Zápas sil se v?ak jen poněkud skryl, bojuje se o obsah a znění zákonů, o rozsah praktických opatření. Krom toho novým lidem, ministrům, prokurátorům, předsedům a tajemníkům, musíme popřát čas na práci. Mají právo na tento čas, aby se mohli buďto osvědčit, nebo znemo?nit. Krom toho v centrálních politických orgánech nelze dnes čekat víc. Stejně projevily nechtě podivuhodné ctnosti.

    Praktická kvalita pří?tí demokracie závisí na tom, co se stane s podniky a v podnicích. Při v?ech na?ich diskusích nakonec nás mají v rukou hospodáři. Dobré hospodáře je třeba hledat a prosazovat. Je pravda, ?e v?ichni jsme ve srovnání s rozvinutými zeměmi ?patně placeni a někteří je?tě hůř. Mů?eme ?ádat víc peněz -- které lze natisknout a tím znehodnotit. ?ádejme v?ak spí?e ředitele a předsedy, aby nám vylo?ili, co a za kolik chtějí vyrábět, komu a zač prodávat, kolik se vydělá, co z toho se vlo?í do modernizace výroby a co je mo?no rozdělit. Pod zdánlivě nudnými titulky bě?í v novinách odraz velmi tvrdého boje o demokracii nebo koryta. Do toho mohou dělníci jako?to podnikatelé zasáhnout tím, koho zvolí do podnikatelských správ a podnikových rad, jako?to zaměstnanci mohou pro sebe udělat nejlíp, kdy? si za své zástupce zvolí do odborových orgánů své přirozené vůdce, schopné a čestné lidi bez ohledu na stranickou příslu?nost.

    Jestli?e nelze v této době čekat od nyněj?ích centrálních politických orgánů víc, je třeba dosáhnout více v okresech a obcích. ?ádejme odchod lidí, kteří zneu?ili své moci, po?kodili veřejný majetek, jednali nečestně nebo krutě. Je třeba vynalézat způsoby, jak je přimět k odchodu. Například: veřejná kritika, rezoluce, demonstrace, demonstrační pracovní brigády, sbírka na dary pro ně do důchodu, stávka, bojkot jejich dveří. Odmítat v?ak způsoby nezákonné, neslu?né a hrubé, jeliko? by jich vyu?ili k ovlivňování Alexandra Dubčeka. Ná? odpor k psaní hrubých dopisů musí být tak v?eobecný, aby ka?dý takový dopis, který je?tě dostanou, bylo mo?no pova?ovat za dopis, který si dali poslat sami. O?ivujme činnost Národní fronty. Po?adujme veřejná zasedání národních výborů. K otázkám, které nechce nikdo znát, ustavujme vlastní občanské výbory a komise. Je to prosté: sejde se několik lidí, zvolí předsedu, vedou řádně zápis, publikují svůj nález, ?ádají ře?ení, nedají se zakřiknout. Okresní a místní tisk, který vět?inou zdegeneroval na úřední troubu, proměňujme v tribunu v?ech kladných politických sil, ?ádejme ustavení redakčních rad ze zástupců Národní fronty nebo zakládejme jiné noviny. Ustavujme výbory na obranu svobody slova. Organizujme při svých shromá?děních vlastní pořádkovou slu?bu. Usly?íme-li divné zprávy, ověřujme si je, vysílejme delegace na kompetentní místa, jejich odpovědi zveřejňujme třeba na vratech. Podporujme orgány bezpečnosti, kdy? stíhají skutečnou trestnou činnost, na?í snahou není způsobit bezvládí a stav v?eobecné nejistoty. Vyhýbejme se sousedským hádkám, neo?írejme se v politických souvislostech. Prozrazujme fízly.

    O?ivený letní pohyb po celé republice vyvolá zájem o uspořádání státoprávního vztahu mezi Čechy a Slováky. Pova?ujeme federalizaci za způsob ře?ení národnostní otázky, jinak je to jen jedno z významných opatření k demokratizaci poměrů. Toto opatření samo o sobě nemusí ani Slovákům přinést lep?í ?ivot. Re?im -- v českých zemích zvlá?? a na Slovensku zvlá?? -- se tím je?tě neře?í. Vláda stranicko-státní byrokracie mů?e trvat, na Slovensku dokonce to líp, ?e jako "vybojovala vět?í svobodu".

    Veliké znepokojení v poslední době pochází z mo?nosti, ?e by do na?eho vývoje zasáhly zahraniční síly. Tvář v tvář v?em přesilám mů?eme jedině trvat slu?ně na svém a nezačínat si. Své vládě mů?eme dát najevo, ?e za ní budeme stát třeba se zbraní, pokud bude dělat to, k čemu jí dáme mandát, a své spojence mů?eme ujistit, ?e spojenecké, přátelské a obchodní smlouvy dodr?íme. Na?e podrá?děné výtky a neargumentovaná podezření musí jen ztě?ovat postavení na?í vlády, ani? nám pomohou. Rovnoprávné vztahy si beztak mů?eme zajistit jedině tím, ?e zkvalitníme své vnitřní poměry a dovedeme obrodný proces tak daleko, ?e jednou ve volbách si zvolíme státníky, kteří budou mít tolik statečnosti, cti i politického umu, aby takové vztahy ustavili a udr?eli. To je ostatně problém naprosto v?ech vlád v?ech men?ích států světa!

    Leto?ního jara vrátila se nám znovu jako poválce velká příle?itost. Máme znovu mo?nost vzít do rukou na?i společnou věc, která má pracovní název socialismus, a dát jí tvar, který by lépe odpovídal na?í kdysi dobré pověsti i poměrně dobrému mínění, je? jsme o sobě původně měli. Toto jaro právě skončilo a u? se nevrátí. V zimě se v?ecko dovíme. Tím končí toto na?e prohlá?ení k dělníkům, zemědělcům, úředníkům, umělcům, vědcům, technikům a v?em. Napsáno bylo z podnětu vědců.

    -----

    Zdroj: www stránky Ludvíka Vaculíka


    Celý článek | Autor: Petr Just | Informační e-mailVytisknout článek



    Táto stránka bola vytvorená prostredníctvom redakčného systému phpRS.
    Grafickú podobu pripravil Pavol Minárik