PhDr. Petr Just, Ph.D.

Metropolitní univerzita Praha
Fakulta sociálních věd Univerzity Karlovy

Dnešní datum: 24. 10. 2020    
kulatý roh  Informace / Informationkulatý roh
Homepage

Metropolitní univerzita Praha
Univerzita Karlova v Praze
Bakalářské a diplomové práce
Aktuality / Updates
Konzultace / Office hours
Pomoc s citováním a bibliografií
Petr Just - CV (česky)
Fotogalerie (stará)
Fotogalerie (nová)

Nebraska Library, Archive and Collection


kulatý roh  Metropolitní univerzita Prahakulatý roh
Studijní informační systém MUP
Knihovna MUP

Výuka na MUP
ZS 2012-2013:

  • Politické systémy střední a východní Evropy
  • The Czech Political System (IRES)
  • Český politický systém
  • Politologie

  • LS 2011-2012:
  • Komparace moderních demokracií
  • Český politický systém
  • Střední Evropa

  • ostatní / neaktuální:
  • Politologie
  • Politický systém USA

  • kulatý roh  Fotogalerie / Photo gallerykulatý roh
    Fotogalerie je nyní umístěna zde.

    Photogallery is now located here. StrmilovChata u rybníka KomorníkaUbytování vět?ích skupinČeská KanadaJi?ní ČechyPenzion skupinyUbytování Kun?akPenzion Česká KanadaChata na SamotěChata Česká KanadaUbytování StrmilovRybařeníKomorník


    * Dokument: Monroeova doktrína (2.12.1823)

    Vydáno dne 01. 01. 2005 (4518 přečtení)

    Monroeova doktrína (2.12.1823)
    Jaromír Matou?ek, Spojené státy americké, Praha 1948, s. 491-494. In: Arno?t Skoupý, Texty k obecným dějinám kapitalismu I, Olomouc 1989.

    Na návrh Ruské císařské vlády, učiněný prostřednictvím zdej?ího císařského vyslance, byl vyslanec Spojených států v Petrohradě zmocněn a pověřen, aby cestou přátelského vyjednávání upravil vzájemná práva a zájmy obou národů na severozápadním pobře?í této pevniny. Podobný návrh byl učiněn Jeho císařským Veličenstvem vládě Velké Británie a bylo na něj rovně? přistoupeno. Vláda Spojených států si přála tímto přátelským postupem vyjádřit velký význam, který v?dy přikládala Císařově přátelství a svou touhu pěstovat co nejlep?í porozumění s jeho Vládou. Pova?ovali jsme okam?ik rozhovorů, ke kterým dal tento zájem podnět, a ujednání, jimi? se snad skončí, za vhodnou příle?itost, abychom jako?to princip práv a zájmů Spojených států prohlásili, ?e americké pevniny v důsledku svobodného a nezávislého postavení, jeho? dosáhly a na něm? trvají, nemají být napří?tě pokládány za předmět budoucí kolonizace ?ádnou evropskou mocností.

    Na počátku posledního zasedání bylo konstatováno, ?e se ve ?panělsku a Portugalsku podniká velké úsilí zlep?it postavení lidu oněch zemí, ?e se v?ak ukázalo, ?e se tak děje neobyčejně zvolna. Sotva je třeba poznamenat, ?e výsledek byl a? dosud velmi rozdílný od tehdej?ího očekávání. V?dy jsme se s dychtivostí a účastí zajímali o to, co se děje v oné části světa, s kterou jsme v tak četných stycích a z ní? odvozujeme svůj původ. Občané spojených států chovají nejsrdečněj?í sympatie pro svobodu a ?těstí svých bli?ních na druhé straně Atlantiku. Nikdy jsme se nezúčastnili válek evropských mocností, pokud se týkaly jejich vlastních zájmů - ani se to neslučuje s na?í politikou. Jen tehdy, jsou-li na?e práva napadena a vá?ně ohro?ena, poci?ujeme křivdu a připravujeme se k obraně. S událostmi na této polokouli jsme nutně spojeni daleko bezprostředněji, a to z důvodů, je? musí být zřejmé v?em rozumným a nestranným pozorovatelům. Politická soustava spojeneckých mocností se v tomto směru podstatně li?í od politické soustavy v Americe. Tato odli?nost spočívá v rozdílů, který je mezi příslu?nými vládami; a obraně na?í vlády vlastní, jí? bylo dosa?eno ztrátou tolika krve a statků, která vyspěla moudrostí svých nejosvíceněj?ích občanů a pod ní? jsme se v?dy tě?ili bezpříkladné spokojenosti, je celý národ oddán. Zavazují nás tudí?, na?e upřímnost a přátelské vztahy mezi Spojenými státy a oněmi mocnostmi, k prohlá?ení, ?e bychom pokládali jakýkoliv pokus z jejich strany roz?ířit svou vládní soustavu na kteroukoliv část této polokoule za ohro?ení na?eho míru a bezpečnosti. Stávajícím osadám či dr?avám kterékoliv evropské mocnosti jsme nebránili a bránit nebudeme. Pokud v?ak jde o Vlády, které se prohlásily a udr?ely samostatnými a které jsme po zralé úvaze a na základě spravedlivých zásad uznali, tu bychom nemohli pohlí?et na jakýkoliv zákrok kterékoliv evropské mocnosti utlačit je či jiným způsobem kontrolovat jejich osud jinak, ne? jako projev nepřátelského postoje vůči Spojeným státům. Ve válce mezi těmito novými Vládami a ?panělskem jsme v době jejich uznání vyslovili svou neutralitu; v ní jsme vytrvali a setrváme i napří?tě, dokud nedojde ke změně, která by si podle úsudku příslu?ných činitelů na?í Vlády vy?ádala odpovídající změnu ze strany Spojených států, nezbytnou pro jejich bezpečnost.

    Poslední události ve ?panělsku a Portugalsku ukázaly, ?e poměry v Evropě jsou stále neurovnané. O této důle?ité skutečnosti nelze uvést pádněj?ího důkazu ne? je fakt, ?e spojenecké mocnosti, opírající se o zásadu jim vyhovující, uznaly za vhodné násilně zasáhnout do vnitřních zále?itostí ?panělska. Jak daleko smí takový zásah na základě uvedené zásady jít, je otázka, na ní? mají zájem v?echny nezávislé mocnosti s odli?nou vládní soustavou i ty nejvzdáleněj?í a jistě ?ádná tolik jako Spojené státy. Nicméně na?e politika vůči Evropě, kterou jsme zaujali ihned na počátku válek, ji? tak dlouho zmítajících se onou částí světa, zůstává nezměněna, to jest nevmě?ovat se do vnitřních zále?itostí ?ádné ze soupeřících mocností; uznávat vládu de facto za jedině pro nás právoplatnou; pěstovat s ní přátelské styky a tyto styky udr?ovat upřímnou, pevnou a mu?nou politikou, hotovi uznat za v?ech okolností oprávněné nároky ka?dé mocnosti, od ?ádné z nich v?ak netrpět křivd. Pokud v?ak se týká těchto pevnin, okolnosti jsou na výsost a podstatně odli?né. Je nemo?né, aby spojenecké mocnosti roz?ířily svůj politický systém na kteroukoliv část americké pevniny, ani? by tím neohrozily ná? mír a na?e ?těstí, ani nemů?e nikdo věřit, ?e by jej na?i ji?ní bratři, kdyby jim bylo ponecháno na vůli, přijali dobrovolně. Je proto rovně? nemo?né, abychom k takovým zákrokům v jakékoliv formě přihlí?eli lhostejně. Uvá?íme-li poměrnou sílu a prostředky ?panělska a těchto nových vlád a vzdálenost, je? je dělí, musí být zřejmé, ?e si je ?panělsko nikdy nemů?e podmanit. Pravým základem politiky Spojených států i nadále zůstává snaha ponechat strany samy sobě, v naději, ?e i ostatní mocnosti se zachovají stejně.


    Celý článek | Autor: Petr Just | Informační e-mailVytisknout článek



    Táto stránka bola vytvorená prostredníctvom redakčného systému phpRS.
    Grafickú podobu pripravil Pavol Minárik