PhDr. Petr Just, Ph.D.

Metropolitní univerzita Praha
Fakulta sociálních věd Univerzity Karlovy

Dnešní datum: 19. 08. 2017    
kulatý roh  Informace / Informationkulatý roh
Homepage

Metropolitní univerzita Praha
Univerzita Karlova v Praze
Bakalářské a diplomové práce
Aktuality / Updates
Konzultace / Office hours
Pomoc s citováním a bibliografií
Petr Just - CV (česky)
Fotogalerie (stará)
Fotogalerie (nová)

Nebraska Library, Archive and Collection


kulatý roh  Metropolitní univerzita Prahakulatý roh
Studijní informační systém MUP
Knihovna MUP

Výuka na MUP
ZS 2012-2013:

  • Politické systémy střední a východní Evropy
  • The Czech Political System (IRES)
  • Český politický systém
  • Politologie

  • LS 2011-2012:
  • Komparace moderních demokracií
  • Český politický systém
  • Střední Evropa

  • ostatní / neaktuální:
  • Politologie
  • Politický systém USA

  • kulatý roh  Fotogalerie / Photo gallerykulatý roh
    Fotogalerie je nyní umístěna zde.

    Photogallery is now located here. StrmilovChata u rybníka KomorníkaUbytování větších skupinČeská KanadaJižní ČechyPenzion skupinyUbytování KunžakPenzion Česká KanadaChata na SamotěChata Česká KanadaUbytování StrmilovRybařeníKomorník


    * Dokument: Hodnocení roku 1968 (1990)

    Vydáno dne 01. 01. 2005 (1684 přečtení)

    ÚV KSČ: Hodnocení roku 1968 (1990)
    Zpráva „Komise ÚV KSČ pro objektivní zhodnocení let 1968-1969 a následujícího vývoje v ČSSR“, zveřejněná v Rudém právu 28.3.1990.

    Na loňském, mimořádném sjezdu KSČ zazněl závěr: zrušit Poučení z krizového vývoje ve straně a společnosti po XIII. sjezdu KSČ. Usneseni pak uložilo Ústřednímu výboru vytvořit komisi pro objektivní zhodnocení let 1968-1969 a následujícího vývoje v ČSSR. Je to úkol až do řádného, XVIII. sjezdu strany. Komise pracuje za účasti expertních týmů. Nyní předkládá základní východiska hodnocení:

    Potřeba nově posoudit vývoj, kterým prošla Komunistická strana Československa za svou téměř sedmdesátiletou historii, především pak po roce 1968, není vyvolána pouze snahou vyslovit historickou pravdu a navázat na pozitivní hodnoty, které komunisté vnesli do nejnovějších dějin našich národů, ale je zároveň motivována spravedlivým požadavkem odhalit a odmítnout ty politické koncepce a jejich nositele, kteří přivodili rozsáhlé škody v životě naší vlasti a hluboce zdiskreditovali ideály socialismu v československé společnosti.

    Politické události, ke kterým došlo v roce 1968, nebyly ve své podstatě střetem mezi revolucí a kontrarevolucí, socialismem a kapitalismem, marxismem a revizionismem, jak byly prezentovány v Poučení z krizového vývoje. Byl to pokus demokratických sil uvnitř strany o překonání stalinských deformací, o obrodu socialismu, o jeho tvůrčí rozvoj v souladu se zájmy československého lidu. Byl to zápas mezi překonaným sektářsko-dogmatickým a tvůrčím přístupem k marxismu a socialismu. Tento spor prolíná celými dějinami komunistického hnutí, zejména pak po druhé světové válce.

    Inspirujícím zdrojem reformního proudu v KSČ, usilujícího v šedesátých letech o obrodu socialismu, se staly zkušenosti československé cesty k socialismu uskutečňované v prvních poválečných letech, podněty XX. sjezdu KSSS a některé nové myšlenky komunistického a socialistického hnutí na Západě. Naléhavost reforem vyplývala ze strukturálních změn světové ekonomiky, jež Československo nebylo s to zachytit a přizpůsobovat se jim v důsledku zkostnatělého stalinského politického systému. Pokusy o ekonomickou reformu byly oslabovány a znehodnocovány tím, že je nedoprovázely odpovídající politické změny.

    Lednové zasedání ÚV KSČ v roce 1968 volbou A. Dubčeka za svého prvního tajemníka otevřelo prostor pro následný reformní vývoj směřující k likvidaci stalinského modelu socialismu a vytváření společnosti demokratického socialismu. Cílevědomý směr hnutí za obrodu socialismu stanovil Akční program KSČ, schválený dubnovým zasedáním ÚV KSČ.

    Reformní politika nového vedení KSČ měla podporu většiny obyvatelstva i mnoha komunistických stran světa. S její kritikou však začali stále důrazněji vystupovat představitelé komunistických a dělnických stran SSSR, NDR, Polska, Maďarska a Bulharska. Ve shodě s nimi postupovala sektářsko-dogmatická skupina v Ústředním výboru KSČ, která s možností vojenského zásahu těchto států v Československu kalkulovala a připravovala se na ni.

    V noci z 20. na 21. srpna 1968 uskutečnila vojska pěti států Varšavské smlouvy vojenskou intervenci do Československa. Ta svými důsledky rozhodujícím způsobem ovlivnila poměr vnitřních sil ve prospěch těch, kteří hnutí za obrodu socialismu odmítali. V dubnu 1969 byl zvolen prvním tajemníkem ÚV KSČ G. Husák, pod jehož vedením začala tzv. konsolidace a normalizace. I přes to, že byly odmítnuty snahy krajně konzervativních sil o zahájení politických procesů, začaly se znovu obnovovat principy stalinského modelu socialismu, vydávaného za výraz obecně platných a závazných zákonitostí. Vedení KSČ uskutečnilo nejrozsáhlejší čistku v řadách strany ve svých dějinách. Strana se jí připravila o podstatnou část svého intelektuálního potenciálu a statisíce čestných a obětavých lidí. Postižena byla i řada lidí bezpartijních. Masová podpora velké části československého obyvatelstva, kterou strana získala v roce 1968 svou reformní politikou, byla konsolidačním procesem ztracena.

    Politika, založená na vítězství dogmaticko-sektářské linie a plně závislá na brežněvovském hegemonismu, se dostávala v sedmdesátých a pak především v osmdesátých letech do hlubokého rozporu s potřebami společnosti i s trendy evropského a světového vývoje. Důsledkem byl růst stagnačních jevů v ekonomice, zvyšující se nespokojenost obyvatelstva včetně velké části členů strany a šířeni kritických opozičních hnutí a nálad, především mezi inteligencí a mladou generací.

    Velké naděje vyvolalo v komunistické straně a celé společnosti zahájení přestavby v SSSR. Ani XVII. sjezd KSČ, ani 7. zasedání ÚV KSČ v roce 1987, na kterém došlo ke změnám ve vedení strany, však nepřinesl v politice KSČ zásadní zlom. Vedení strany, jehož jádro se konstituovalo po dubnu 1969, se cítilo sovětskou politikou přestavby a obnovy socialismu ohroženo. V úsilí o zdůvodnění své legitimity bránilo přehodnocení srpna 1968 a po letech zdůvodňování „obecných zákonitostí socialismu“ začalo zdůrazňovat československá specifika. Slovní přihlášení se k přestavbě, proklamováni ekonomické reformy a demokratizace politického systému měly především prodloužit monopolní postavení KSČ a absolutní moc úzké skupiny vedoucích činitelů v ní.

    Tato politika stála v rozporu s naléhavými potřebami dalšího rozvoje Československa. Vháněla ve svých důsledcích většinu společnosti, která se chtěla podílet na utváření vlastního osudu, do opozice proti straně a socialismu. V důsledku těchto chyb se hlavní silou společensko-politického pohybu inspirovaného sovětskou přestavbou, politikou M. Gorbačova a změnami v řadě sousedních zemi nestala KSČ, ale občanské iniciativy, které v listopadu 1989 zahájily novou etapu historie naší země.

    KSČ v současném období prochází zásadními přeměnami, postupně se formuje v moderní levicovou stranu, která chce být pozitivní součástí našeho nového, demokratického politického systému. Tento proces se neobejde bez využití historických zkušenosti, jejichž součástí je i pravdivé zhodnocení let 1968-1969 a následujícího období.


    Celý článek | Autor: Petr Just | Informační e-mailVytisknout článek



    Táto stránka bola vytvorená prostredníctvom redakčného systému phpRS.
    Grafickú podobu pripravil Pavol Minárik